Příchod rodičů na dětská oddělení nesporně znamenal zkvalitnění péče o děti, zároveň však neúměrně vzrostla zátěž pro ošetřující personál. Každý lékař i zdravotní sestra dnes potvrdí, že přítomností rodičů na oddělení jejich práce neubyla, ale naopak přibyla. Hospitalizovaní rodiče se náhle ocitají v nesnadné situaci, nová role na ně klade nemalé nároky. Neovládají ošetřovatelské postupy a mají tak obavu, aby dítěti svojí neznalostí neublížili.
Pohybují se v neznámém prostředí, často daleko od domova a podpory širší rodiny. Jsou zavaleni obrovským množstvím informací nebo je naopak postrádají. Nerozumějí slovům a výrazům v nemocnici běžně užívaným, neorientují se na oddělení ani v areálu nemocnice. Mnozí proto nejsou schopni tuto náročnou situaci zvládnout bez opakované podpory a pomoci zdravotníků. Bohužel v ČR pracují (až na ojedinělé výjimky) na dětských odděleních pouze lékaři a zdravotní sestry, a to ještě v omezeném počtu. Tito přetížení pracovníci nemohou, ani při nejlepší vůli, ošetřit všechny potřeby hospitalizovaných rodin.
V roce 1981 vydalo britské ministerstvo zdravotnictví směrnici The Welfare of Children and Young People in Hospital (Péče o děti a mladistvé v nemocnici). V dokumentu bylo jasně formulováno, že dobrá péče o nemocné dítě musí být zaměřena nejen na dítě samé, ale i na jeho rodinu. Tato péče byla nazvána Family Centred Care (FCC). Filosofie tohoto přístupu vychází z přesvědčení, že rodina je pro dítě základní jistota. Vrací rodině její přirozenou pečovatelskou roli. Uznává, že rodiče neztrácejí svá rodičovská práva ani během hospitalizace a mají právo dítě v nemocnici doprovázet a pečovat o ně. Tento humánní přístup se postupně rozšiřuje do většiny zemí západní Evropy, Ameriky, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, ale i Maroka či Kuvajtu.
V polovině devadesátých let minulého století došlo také v české pediatrii k významným změnám. Tyto vycházely ze zkušeností a doporučení NAHPS, Evropské asociace na podporu dětí v nemocnici, z požadavků Evropské unie na standardizovanou komplexní péči o hospitalizované děti, Úmluvy o právech dítěte i z české legislativy. Zdravotničtí pracovníci přijali principy FCC, učili se pohlížet na rodinu nemocného dítěte jako na partnery
a spolupracovníky, pochopili, že rodiče jsou pro děti v nemocnici nenahraditelní.
Kontaktní sestra působí jako prostředník stojící ve středu pomyslného trojúhelníku dítě – rodiče – zdravotnický personál. Jejím úkolem je:
Tito odborníci řeší, mnohdy s obrovským nasazením, život ohrožující stavy, pečují o desítky nemocných dětí různého věku a k tomu se ještě snaží efektivně komunikovat s rozrušenými rodiči. Bohužel často není možné, aby se věnovali potřebné rodině individuálně a dostatečně dlouho, musejí spěchat za dalšími pacienty. Mnoho problémů a situací, pro rodiny důležitých, tak zůstává nevyřešeno. Úkolem kontaktní sestry je tyto situace vyhledávat, analyzovat a řešit, a tím pomoci nejen rodinám pacientů, ale i zdravotníkům a managementu nemocnice. Informovaní, po psychické stránce ošetření a spokojení klienti nezatěžují systém stížnostmi či právními spory, naopak šíří dobré jméno nemocnice a jejích lékařů.
Hlavní výhodou je, že kontaktní sestra je členem konkrétního zdravotnického týmu a je vyčleněná pouze pro komunikaci. Nepřichází na oddělení jen na krátké konzilium, je rodinám k dispozici celodenně. Má čas a prostor navázat s klientskými rodinami pevný vztah, posilovat jejich důvěru k lékařům, léčebným postupům i potřebné medikaci. Je pro ně kontaktní osobou, na kterou se mohou kdykoliv a s čímkoliv obrátit. Má potřebné aktuální informace, může zprostředkovat kontakt s konkrétním lékařem či tlumočit kolegům názor či přání rodiny.
V případě dlouhodobě zdravotně postižených dětí zná rodiny mnoho let, při každé další hospitalizaci může navázat na předchozí spolupráci a tím zajistit komplexní a opravdu kontinuální péči. Zúčastňuje se lékařských vizit, zná dobře zdravotní stav pacientů i problematiku daných onemocnění. V případě úmrtí dítěte bude moci rodině zajistit bezpečné prostředí pro důstojné rozloučení, poskytnout potřebné informace a psychickou podporu.
Kontaktní sestra však nemusí pracovat jen na pediatrickém pracovišti. I dospělí pacienti a jejich rodiny často potřebují a postrádají tyto služby i na mnoha dalších odděleních jako jsou onkologická pracoviště, jednotky intenzivní péče či gerontologická zařízení. Jak vyplývá z výzkumů spokojenosti např. Motolské nemocnice, nejčastěji zmiňovaným problémem, vedoucím mnohdy ke stížnostem či soudním sporům, je nedostatečná
a neprofesionální komunikace.
Nadační fond Porozumění se rozhodl nastavit kvalifikační certifikovaný kurz akreditovaný MZČR, ve kterém by se zdravotní sestry mohly doškolovat na pozice sester kontaktních tak, aby je následně mohly ve svých nemocnicích i vykonávat. Kurz reaguje na potřebu zdravotnické praxe zkvalitnit a rozšířit teoretické znalosti i praktické dovednosti především v oblasti účinné komunikace, ale i edukace, psychosociální péče a podpory či krizové intervence. Klade si za cíl seznámit studenty/účastníky se specifickým přístupem k hospitalizovaným pacientům různého věku a jejich rodinám.
Vychází z žité praxe – s novým zákonem o zdravotních službách vzrůstá potřeba jakéhosi mediátora, dalšího odborníka doplňujícího stávající zdravotnický tým, zaměřeného především na komunikaci a aktivní vyhledávání a naplňování potřeb pacientů i jejich rodin. Úkolem kurzu je představit a etablovat do zdravotnické praxe novou roli/pracovníka, tzv. kontaktní sestru, formou speciálně proškolených absolventů. Absolventi budou moci poskytovat specifickou péči hospitalizovaným klientům na dětských i dospělých pracovištích, především na odděleních JIP, ARO, na standardních lůžkových odděleních, popřípadě v odborných ambulancích.
V současné době se projekt Kontaktní sestry nachází ve stádiu přípravy učebních plánů a hodinových dotaci jednotlivých částí výuky. Tuto obsahovou část připravujeme s lektorskou společností Remedium, jejíž lektoři pro nás budou kurzy vyučovat a jejichž prostory pro toto vzdělávání budeme využívat. Abychom se dostali do fáze, kdy bude kurz připraven k předložení MZCR k akreditaci je třeba aby šestičlenný tým, který na podkladech již začal pracovat, mohl tyto základní parametry nastavit a dotáhnout do finální podoby. Tato činnost si vyžádá mnoho času těchto profesionálů, jejich odborných posudků, názorů, průzkumů a zpráv, za které potřebujeme tyto pracovníky zaplatit.
Získané finanční prostředky nám pomohou posunout tento projekt ke stavu, kdy jej budeme moci nechat akreditovat a následně, na základě těchto podkladů, budeme moci zahájit kurzy samotné. V první fázi se očekává, že každý kurz bude mít 12-22 osob a bude trvat cca rok a půl, takovéto kurzy bychom rádi udělali jeden každý rok. Jakmile budou tímto kurzem dovzdělány první kontaktní sestry, budeme je umísťovat ve vybraných nemocnicích, kde budou po dobu půl roku působit, abychom mohli získat tvrdá data, pro další rozvoj vzdělávání v této problematice. Pokud se nám v budoucnu podaří dostat tuto novou pracovní pozici dostat do úhradové vyhlášky, tak jak to plánujeme, bude to tím ideálním završením dlouholeté práce na tomto projetu.
K tomu abychom mohli kurzy spustit potřebujeme kromě pokrytí kurzů lektory a prostory pro výuku, také pokrytí nákladů s tím spojených. Obracíme se proto na všechny, kteří by byli ochotni a schopni tento důležitý projekt podpořit aby se na nás obrátili a my je rádi uvedeme do dané problematiky a rovněž je budeme informovat o možnostech recipročního plnění ze strany našeho nadačního fondu. V současné době se nám jedná o pokrytí prvotních nákladů ve výši cca 30.000,-Kč, velkou podporou pro nás bude samozřejmě jakákoliv částka, případně příspěvek formou dárcovské DMS.
Děkujeme mockrát za vaší podporu!
Děkujeme
Alice Řezníčková
První kontaktní sestra v ČR